"Ty vole, ty točíš Sladký život, nebo co?" polichotil mi neúmyslně kolega ve škole, když přišel na plac našeho jednodenního ateliérového natáčení. Třicátá léta, odporný hotýlek a dobře oblečený pár, který nikam nespěchá - velmi volně si připíjí a obestírá se kouřem ze špičky, kterou třímá osudově krásná mladá žena. Žánry mají určitá pravidla a ty nejjasnější z nich jsou nepsaná: tempo takového díla určuje právě onen kouř, linoucí se z cigarety malým pokojem. Ten kouř nemůžeme předehnat, jinak by se nám film zhroutil jak domeček z karet a atmosféra by byla tatam. Mohl by si pak snad někdo z vás vychutnat následující momenty?
0 komentářů:
Okomentovat