Donutili mě to udělat. Donutili mě vysrat se na všechno a vodjet posledním kabrioletem do řiti. Ale mám se tam líp, víte. Nejsou tam xichty vod vajec, který mi kážou, jak jsem na tom. Jak je na tom svět.
Kdo mě donutil? Lidi. Lidi, kteří zareagovali na neomarxistický plakáty. Hlásaly třídní boj. Vyceněnej dělňas mi říká, že nechce vyhazov bez důvodu. Co takhle vylejt ho za to, že se prodává s idiotskym výrazem na veřejnosti? Že dělá ostudu svému podniku? Co má doprdele znamenat ta divná famílie, staří lidé s cedulí Jistota?
Jaká jistota? Jistota, že u koryta budou dobytci. Tak to je. Jistota, že stát potáhne do prdele. Jistota, že polezeme Rusku mezi půlky. Říši zla. Jistota, že budeme znova za blbečky. Jistota, že nám patří jen to, co si zasloužíme. Jistota, že budeme muset zdůvodňovat, proč chceme tamto či ono, proč jsem si koupil dražší galoše, proč jsem šel na ekonomku, proč mám vyšší kapesné, než Jakešovic Ferda. Jistota, že průměrný morální kredit půjde dolů. Začneme si všichni závidět. Znova. Jak to v nás vypěstovali komunisti. Bude to skvělý. Jistota je oranžová.
1 komentářů:
Přidat komentář